Přehodnocení technik studeného chmelení
V novém roce přichází pro sládky čas na inovace, a co by mohlo být lepším začátkem než zdokonalení technik studeného chmelení/dryhopu. V tomto článku je uvedeno několik témat týkajících se studeného chmelení, od doby ideálního kontaktu chmele s pivem, přes metody agitace, až po vliv teploty a odrůd chmele na konečné aroma piva. Článek je především určen pro domovarníky a snad bude pochopitelný 😊.
Doba kontaktu a extrakce aroma
Doba, po kterou pivo zůstává v kontaktu s chmelem, má zásadní vliv na intenzitu aroma získaného studeným chmelením. Ačkoli se dříve předpokládalo, že delší doba je lepší, nové studie naznačují opak. Bylo zjištěno, že koncentrace monoterpenních alkoholů a uhlovodíků v chmelu dosahuje téměř úplné extrakce po 24 hodinách, a některé složky se dokonce mohou při dlouhém chmelení vrátit zpět do zelené hmoty chmele. Chmelové thioly, známé pro svou ovocnou a tropickou vůni, jsou extrahovány během prvních dvou dnů. Toto potvrzuje efektivitu krátkodobého studeného chmelení, které podporuje ovocný charakter piva, na rozdíl od delšího chmelení, které spíše zvýrazňuje bylinné tóny.
Agitace při studeném chmelení
Agitace/recirkulace zkracuje potřebný čas pro efektivní extrakci chmelového aroma. Aktivní míchání během prvních čtyř hodin studeného chmelení maximalizuje extrakci klíčových složek vůně. Při dlouhodobém míchání však může dojít k „přeextrakci“ nežádoucích sloučenin, což zvyšuje svíravost a hořkost piva. Je důležité zvážit i typ čerpadla použitého pro recirkulaci, jelikož vysoké smykové zatížení může vést k extrakci nechtěných chutí.
Rychlé suché chmelení a polyfenoly
Rychlé studené chmelení může snížit obsah nežádoucích polyfenolů, čímž se minimalizuje bylinný charakter chmele. Laboratorní analýzy ukázaly, že dlouhý dryhop zvyšuje vnímanou hrubou hořkost způsobenou polyfenoly, zatímco se obsah iso-alfa kyselin snižuje. Extrakce polyfenolů může také vést k nepříjemné pálivosti u silně chmelených piv.
Teplotní vlivy
Extrakce chmelových látek je efektivní i při nízkých teplotách (1-4°C), což navíc zmírňuje efekt „hop creepu“ díky snížení aktivity chmelové diastázy.
Vícestupňové studené chmelení
I když někteří sládci upřednostňují studené chmelení v malých dávkách a v několika fázích, dosud nebyl potvrzen významný vliv této praxe na sensorické vlastnosti piva. Zajímavé…
Výběr odrůd chmele
Přestože sládci často volí odrůdy s vysokým obsahem esenciálních olejů, větší obsah oleje není nezbytně zárukou intenzivnějšího aroma. Důležitější je složení esenciálních olejů a jejich prekurzorů. Chmel bohatý na geraniol je vhodnější pro pozdní chmelení, zatímco chmel s vyšším obsahem prekurzorů geraniolu je lepší přidávat před nebo během fermentace. Mezi nejznámější chmele s obsahem volného geraniolu patří např. Citra, Centennial, Cascade, Amarillo, Mosaic nebo Simcoe. Mezi chmele s velkým obsahem prekurzorů geraniolu patří např. Hallertau Blanc, Hüll Melon, Mandarina Bavaria, El Dorado nebo Eureka.
Thioly v chmelu
Zájem o thioly, síru obsahující sloučeniny s nízkým prahem vnímání, roste. Pro maximalizaci vůně je doporučeno použít chmel s vyšším obsahem thiolových prekurzorů před fermentací a chmel s vyššími úrovněmi volných thiolů pro pozdní studené chmelení. Zde je několik odrůd chmele, které jsou známé svým vysokým obsahem thiolů a/nebo jejich prekurzorů: Nelson Sauvin, Citra, Mosaic, Simcoe, Ekuanot, Sabro.
To je zatím vše. Pivu zdar!
Použitý zdroj: BSG CraftBrewing
